za transparentní správu Prahy 2   více ›
OSB › Změny klimatu, téma pro horké dny

Změny klimatu, téma pro horké dny

27. července 2019 |

Je léto, ve městě vedro k nevydržení, na polích a v lesích sucho, málo vody i v řekách, déšť očekáván jako spása. To vše více než kdy dříve. Studenti o prázdninách sice nestávkují, ale téma změny klimatu se ozývá z médií stále častěji. Není divu. Opakovaně jsem byl dotázán, co si o tom myslím. Jako zastupitel městské části i jako člověk, který se profesně věnoval třicet let práci s informacemi o životním prostředí v Praze. Dovolte tedy malé osobní zamyšlení.

Rozhodně nechci problém podceňovat, ani nijak zlehčovat vliv člověka na matičku zemi. Nejde jen o oteplování a klima, ale vše, čemu se dříve říkalo udržitelný rozvoj. Také chápu mladé lidi, že se zajímají o to, v čem budou žít v budoucnosti. Ale jsem příznivcem systémových koncepčních řešení, ne chytlavých proklamací. Strategické rozvaze v každém oboru by měla předcházet kvalifikovaná analýza. Na základě strategie s jasně definovaným cílem (a tady souhlasím se snahou EU) pak vymýšlet opatření vedoucí k cíli. Samozřejmě různá na různých úrovních (stát, kraj, obec, jednotlivec) a podle kompetencí a možností. Často se setkávám s neporozuměním problému a co s ním. Někdo argumentuje stromy ve městě, vzrostlými trávníky, jiný fontánami, další hledá spásu v elektromobilitě. Všichni mají kousek pravdy. Chápu, nejsme experti z Mezivládního panelu IPCC (a přiznejte se, kdo četl jeho výstupy nebo jiná odborná pojednání). Trocha základní osvěty neuškodí. Pojďme nejdřív téma ochrany klimatu rozdělit na dva základní okruhy - příčiny a adaptaci.

  1. PŘÍČINY

Tedy skleníkový efekt jako příčina globálního oteplování. Víme, co jsou skleníkové plyny, jaké jsou zdroje jejich emisí (antropogenní a zejména ty v městském prostředí), jak je lze snižovat, případně jaké jsou rozdíly mezi nulovými emisemi  a uhlíkovou či skleníkovou neutralitou?  Co udělat, aby se oteplování aspoň o trochu zmenšilo a jakou má vše setrvačnost?  

Dostaneme se zejména k emisím oxidu uhličitého CO2 (pomineme li vodní páry nebo metan CH4 a oxid dusný N2O pocházející spíše ze zemědělství a další). Hlavním zdrojem CO2 je spalování fosilních paliv (obsahují uhlík) a v prostředí města se pak se musíme zaměřit zejména na energetiku a dopravu. Energií maximálně šetřit, izolovat a zabraňovat únikům tepla (i chladu). Podporovat hromadnou dopravu a snížit vůbec nutnost něco někam přepravovat. Podle mne elektromobilita není jednoduchou spásou. Nezapomeňme, že i elektřina se vyrábí mimo město a často spalováním, baterie potřebují lithium a spoustu energie na výrobu. I některé obnovitelné zdroje jsou k diskusi. Solární panely a jiné moderní technologie potřebují vzácné kovy. Je třeba pamatovat na to, že jejich zásoby jsou také omezené (a na závislost na Číně), řešit recyklaci a kalkulovat energii spojenou s výrobou a recyklací. A pozor, i biopaliva obsahují uhlík a vyžadují energii na zpracování. Řešit problém města nelze izolovaně. Nebo se Vám líbí lány řepky nasáklé chemií a rozlehlá pole solárních panelů rovněž ničících krajinu? Za ekologicky prodávanými řešeními se často skrývá tvrdý byznys dotovaný státem, tedy i námi všemi. Když už, tak podporujme bezpečnou výrobu jaderné energie. A než začneme dělat závazky ke snižování, je vhodné provést tzv. emisní inventuru, abychom věděli, na co se efektivně zaměřit.

  1. ADAPTACE

Jiným okruhem k řešení je adaptace, neboli zvýšení dlouhodobé odolnosti vůči změnám klimatu a snížení zranitelnosti města. Tedy co dělat, abychom to vedro ve městě lépe snášeli, když už nemůžeme oteplování zvrátit. Sem patří diskuse o roli zeleně, využití vody a zároveň hospodaření s ní, ale jsou i jiné možnosti.

Můžeme vysazovat stromy (a zalévat je), méně sekat trávu, vysazovat zeleň na střechách (pokud památkáři dovolí a budeme o ni pečovat), dbát o využití dešťové vody včetně vsakování, šetřit pracně upraveno vodou pitnou, kropit ulice, zavádět vodní prvky ve veřejném prostranství apod. Ale nezapomeňme, je to jako v medicíně - lepší je nemoci předcházet, než mírnit příznaky a zachraňovat co se dá.

Co s tím a kdo?

Je sice lákavé vyhlásit klimatickou nouzi a tlačit na politiky - dělejte s tím něco! Někteří politici se možná chytnou populárního hesla za účelem boje o (nejen) mladé hlasy ve volbách. Nebudu komentovat přístup státu, který má v ruce hlavní legislativní a finanční nástroje. Ale kvituji s povděkem, že v Praze zatím snad racionální přístup vítězí nad emocemi. Orgány hl. m. Prahy mají více možností, než městské části a už téma uchopily. Jak?

Zastupitelstvo hl. m. Prahy nevyhlásilo nouzi, ale na červnovém zasedání přijalo usnesení  „k vyhlášení klimatického závazku“ (usnesení č. 8/42 ze dne 20.6.2019). Mimo jiné se v něm ZHMP zavázalo i s ohledem na členství v mezinárodním sdružení Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima (Covenant of Mayors, členem je od roku 2018) k vypracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (tzv. SECAP) s termínem schválení do září 2020. Zmíněné usnesení a plán jsou orientovány zejména na oblast PŘÍČINY, tedy snížení emisí CO2. Pokud jde o ADAPTACI, Rada HMP přijala již v červenci 2017 dokument Adaptační strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu na roky 2018 – 2019 a v červnu 2018 její Implementační plán. Lze předpokládat či doufat, že při při práci na zmíněných dokumentech a jejich realizaci dojde k širší odborné diskusi, do níž budou zahrnuty i městské části, a že budou zvažovány možnosti, kompetence i nástroje finanční podpory, stejně jako efektivita opatření, která by měla být posouzena před realizací z co nejširšího pohledu.

Městská část Praha 2 již řadu vhodných opatření realizuje (výčet je na samostatný článek, ale ledacos je sepsáno v odpovědi na červnový podnět sdružení Fridays for Future (viz odpověď na interpelaci č. 3. ZMČ/4) a s případnou finanční pomocí města jich bude moci dělat více. Ale nehledejme spásu jen zvenčí a od politiků či městských firem. Každý sám za sebe, nebo s celou rodinou, se může zamyslet nad tím, co může udělat pro snížení spotřeby energie a tzv. uhlíkové stopy, tedy pro budoucnost.

Využijme letní okurkovou sezónu k samostudiu a přemýšlení, kde začít. Aspoň trochu. Tedy, pokud se nerozhodnete, že se Vás to netýká. Možná zatím. A kdo chce, pojďme se po prázdninách nepřetlačovat, ale věcně a střízlivě diskutovat, co s tím dál.

Přeji hezké léto!

Témata:OSB  Životní prostředí



--
 
webhosting a publikační systém Toolkit - Econnect
© Občané za spokojené bydlení (OSB); Kontaktní email: info@osb-praha2.cz, Adresa: Blanická 1787/22, 120 00 Praha 2